Uměleckoprůmyslové museum aktuálně nabízí další dvě atraktivní výstavy. Ke všemu, co zde můžete vidět v jeho stálých expozicích, se nedávno přidala výstava věnovaná historii textilního tisku zejména pro oděvy a šátky, pod názvem Kde ty všechny kytky jsou. A do konce července lze navštívit retrospektivu pozoruhodné osobnosti české reklamní fotografie 40.–80. let 20. století Photo: Fred Kramer.
Krása prodává
Dílo Freda Kramera (1913–1994) se v UPM představuje ve vůbec první retrospektivě. Za prozkoumání stojí nejen jeho práce reklamního fotografa, vkus, s jakým pracoval, a který dnes často postrádáme, ale i jeho osobní příběh. Kramer se vyučil litografii a následně studoval na Státní grafické škole, v portrétním atelieru. Už na X. všesokolském sletu v roce 1938 dělal pokusy s barevnou fotografií. Po německé okupaci byl kvůli svému židovskému původu pronásledován, živily ho tajné zakázky. Žádal marně o vystěhování do Peru, pracoval tak pro židovskou obec, ale v roce 1942 byl odvlečen a prošel několika koncentračními tábory. Přežil, vrátil se k fotografii a pracoval pro firmu Press Photo Service v paláci Adria. I po komunistickém převratu mohl s kolegy ve svém atelieru pokračovat, díky členství v Ústředním svazu československých výtvarných umělců. Fotil pro různé exportní firmy, jejichž produkce přinášela Československu cenné valuty. Jeho fotografie s velkým šarmem a s využitím ženské krásy propagovaly chlouby domácího průmyslu: jabloneckou bižuterii, sklo, porcelán, pracoval ale i pro podniky jako Ligna, Motokov, Centrotex a další, i pro domácí trh s módou, kosmetikou, také pro nově otevřený Dům módy na Václavském náměstí. Možná nejznámějším snímkem je tzv. „Košířská madona“, od roku 1988 symbol samizdatové Revolver revue.
Vystavený průřez dílem mluví sám za sebe, Kramerovy snímky okouzlí i uhranou dodnes. Retrospektiva v UPM, která mohla vzniknout díky daru Kramerovy ženy Heleny, snad jeho dílo dostane do širšího povědomí.
Reklamní fotografie, motocykly kolem 1960
Šátek jako historická informace
Při prohlídce výstavy, jejímž tématem je tisk na textil, se návštěvník nestačí divit, jakými způsoby ji lze pojednat a o čem všem dobové příklady textilií – jak domácí, tak i zahraniční provenience, mohou svědčit.
Evropa po dlouhá staletí zpracovávala pouze těžké hedvábí nebo látky vlněné a lněné. Až v 16. století se sem dostala, vzory potištěná lehká bavlna z Indie. Rychle si získala oblibu díky snadnému praní a během 17. století začaly vznikat první textilky nejprve ve Francii, Anglii či Holandsku, a technikou tisku na bavlnu uspokojovaly velkou poptávku v Evropě. Na modelech se tu objasňuje význam a užití různých druhů vzorů: puntíkem a proužkem počínaje, abstraktními, pop-artovými či zvířecími vzory konče. Ukázky české textilní produkce tu můžeme vidět i ve scénách z pamětnických filmů. Jsou tu ale i jiné filmové ukázky – a to už jsme u fenoménu šátků, které byly a jsou velmi často nositeli různých sdělení. At’ už propagačních (lázně Karlovy Vary, Cestovní kancelář mládeže), upomínkových (konec II. světové války), politické agitace včetně té sportovní (budování komunismu, Závody míru) či národní hrdosti (sokolské slety).
Upomínkový šátek mistrovství světa v ledním hokeji v Praze 1938 (filmový tisk na hedvábí pravděpodobně firma Jarolímek, závod Verdek)
A tady jsme u těch nejzajímavějších šátků, které se skutečně staly záznamem dějin. Poprvé byly takto šátky využity už za napoleonských válek. Na výstavě se setkáme třeba s tzv. vojenským „instruktážním“ šátkem, který zobrazuje a popisuje různé zbraně, teorii střelby, vojenské hodnosti, a také noty pro polní trubku. Neméně zajímavá je ukázka šátků i oděvů, které se po konci II. sv. války šily z tzv. únikových map. Britští či američtí piloti je měli natištěné na hedvábí či nylonu. Vydržely více než papírové, snadno se daly ukrýt a umožňovaly orientaci při sestřelení nad nepřátelským územím. Poválečné ekonomice chyběl materiál, a tak textilie potištěné únikovými mapami našly využití v módním průmyslu. Šátky byly a jsou i nositeli umění převedeného na textil. Exkluzivní výrobky často zdobí tisk podle návrhů známých malířů či designérů. Současné možnosti digitálního tisku sice umožňují nekonečné variace vzorování textilu, ale umlčují originalitu a jedinečnost lidského vkladu.
Uměleckoprůmyslové museum: Kde ty kytky jsou do 14. 9., Photo: Fred Kramer do 27. 7. 2025
Šátek „rybářský“, 2. polovina 40. let 20. století (pravděpodobně Tiba, Textilní tiskárny, úpravny a barevny, Dvůr Králové nad Labem, závod Verdek)
Martina Fialková