Červen přináší Medarda, známou lidovou pranostiku, která předpovídá deštivé období na dalších čtyřicet dní. Jde o rčení notoricky známé, snad každý o Medardovi někdy slyšel.
Ovšem červen nabízí podobných frazémů přehršel. Okrajová otázka je, zda někdo ještě rozumí termínu přehršel a zda frazémy (ustálená slovní spojení s vlastním významem) má vůbec cenu zmiňovat, když jsou podle některých lidí stresujícím faktorem dětí u přijímacích zkoušek.
Nerozumí jim, prý.
Proto je možná červen vhodným obdobím na oživení znalosti o pranostikách. A nejen těch mediálně známých, jako je ta o Medardovi.
V červnovém panteonu pořekadel je zde kupříkladu spojení se jmény Norbert, Antonie s Antonínem, Vít, Alois a Ladislav, pranostiky jsou spojené i s Petrem a Pavlem.
Nabízí se logická kvízová otázka, zda nějakou pranostiku spojovanou s uvedenými jmény všeobecně známe?
Třeba, prší-li na Ladislava, déšť po sedm neděl trvá, svatý Vít dává trávě pít, svatá Tonička mívá často uplakaná očička a o svatém Norbertu chladno jde už k čertu.
Jak vidno, je to často o dešti, který byl a je pro nás nezbytný. Když je ho hodně, samozřejmě to vadí, ale když není, vadí to snad ještě víc. Červnové pranostiky v tom měly jasno.
Dříve se na jejich základě skutečně dalo předpovědět počasí. Mnohdy stejně dobře, jako dnes s pomocí moderních aplikací. Tedy až na to, že ty dávné předpovědi měly větší šarm a poetiku, ale i napětí, zda opravdu vyjdou.
Co je ale zajímavé, pranostiky nás vedou k zamyšlení nad souzněním s přírodou.
To je, samozřejmě, v dnešní době poněkud náročnější, víc trendy je souznění s technikou, potažmo s umělou inteligencí, ale cestou k letnímu slunovratu to bez přírody vlastně vůbec nelze. Protože, podle pranostik, jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel.
Nu, nebyli ti naši předkové v tvorbě pořekadel a frazémů i jinotajů doslova mistři?
Prožijte příjemně vzrušující červnové dny, s pořekadly či bez nich, nejlépe podle vlastního naturelu. Přesně jak praví dávný lidový postřeh o tom, že jak si to uděláš, takový to máš. Třeba v červnu…
JN