Zapalování svíček adventního věnce, křest miminka i vaše ranní káva. Všechny tyto příležitosti mají jednu věc společnou. Daly by se označit slovem rituál. Rituály provozuje, i když si to možná ani neuvědomuje, každý z nás, každý den.
Přesto bychom se asi neshodli, co všechno se ještě pod tento pojem řadí. Svůj pohled na to, co to rituál je, teď představuje šestice umělců v rámci výstavy nazvané Rituál (od šamanismu po sociální „tiky“).
Na Vinohradech, kousek od budovy Rozhlasu, se v Balbínově ulici skrývá zajímavý prostor. Nová galerie, jak se instituce jmenuje, vznikla v roce 2014 a od té doby pořádá výstavy současného českého i zahraničního umění. Jako zajímavá se tato malá galerie dá nazvat nejen pro své umění, ale také díky svému hlavnímu výstavnímu prostoru. Ten se nachází pod úrovní terénu a tvoří ho síť chodbiček, místnůstek a zákoutí, ve kterých se v první chvíli budete cítit trochu jako v labyrintu. Momentálně vás tímto labyrintem budou doprovázet po stěnách rozvěšená díla výstavy Rituál (od šamanismu po sociální „tiky“).
foto: Nová galerie
S jakými rituály se tedy v Nové galerii setkáte? Hana Garová, Klára Hartlová, Lucie Hošková, Líza Libenko, Michal Rapant a Veronika Valentová Sasina, umělci jejichž práce tuto výstavu tvoří, mají každý trochu jiný náhled na věc. Rituál tak v galerii neprožijete jen v jeho typických duchovních a tradičních podobách, ale jako širokou škálu obřadů, které tvoří svět každého z nás. Díla umělců se proto liší nejen barvami, technikou a stylem, ale samotným prožitkem, který skrze vystavenou tvorbu pocítíte. Někde se stanete svědky uměleckých obřadů těla a materiálu, jinde budete přihlížejícím nepatrných společenských rytmů.
Například díla Lucie Hoškové promlouvají o křehkosti těla, jeho propojení s duší, o rozpadu. Plátna si sama sešívá a médiem tvorby se jí stává špína a hlína. Jejím rituálem je práce se zemí, blízkost k materiálu a inspirace smrtí, kterou vnímá jako návrat k přirozenému řádu. Její tvorba prolamuje hranici mezi tělem, hmotou a symbolickým přesahem.
Veronika Valentová Sasina pracuje naopak s širokou škálou barev a zobrazuje divokou směsici exotických rostlin. Její obrazy jsou bránou mezi světy, ve kterých její květiny promlouvají. Umělkyně inspiraci nabyla během svého pobytu v exotické džungli a obrazy skutečně působí jako okno do jakéhosi jiného, barevnějšího, voňavějšího a teplejšího světa. Květy působí, že touží každou chvíli promluvit, a že to, co vám brání slyšet jejich hlasy, je jen vaše vlastní neschopnost dost ostražitě naslouchat.
Výstava vás opravdu provede podobami rituálu, které jste možná nikdy dřív nezvážili. Do Nové galerie si můžete tyto různorodé stránky obřadu přijít prohlédnout každé úterý, středu a čtvrtek až do 8. ledna 2026. Po cestě do Balbínovy ulice se zkuste schválně zamyslet – jaké rituály tvoří právě váš svět?
Ema Ditrichová