Vizualizace budoucího jezírka na Letné
Kousek od míst, kde mohla, ale nevyrostla nová knihovna architekta Jana Kaplického, se nyní děje něco úplně jiného. Prostor obsadili archeologové z Akademie věd, kteří zde provádějí výzkum předtím, než tu vznikne nové jezírko. To by mělo doplnit parkovou úpravu Letenských sadů a přidat jim tak trochu přírodní rozmanitosti. Děje se tak v duchu současného trendu zadržování vody v krajině, tedy i v té městské. Než se stane jeho vodní plocha skutečností, musí však být ukončen probíhající archeologický výzkum, zpočátku zaměřený na zbytky hradeb z napoleonské doby.
Staveniště jezírka v těchto dnech (duben 2021)
Jeho vedlejším a překvapivým objevem bylo odkrytí základů tří objektů z dob nedávných, o kterých ještě mohou vyprávět pamětníci. Z dob, kdy na Letné vznikalo tehdy největší sousoší v Evropě, pomník J. V. Stalina. Výstavba obřího pomníku v letech 1952–1955 si žádala velké terénní úpravy a tisíce pracovních sil.
Utajený tábor
Komunistický režim chtěl jistě působit dojmem, že pracovat na stavbě pomníku oslavovaného Stalina musí být pro každého, kdo se jakkoli podílel, jedině čest a potěšení. V prostoru pod Hanavským pavilonem byly však nyní v hloubce 2 metrů, pro historiky překvapivě, odkryty pozůstatky pracovního tábora. Napovídají, že mohlo jít o tábor Pomocných technických praporů (PTP), který byl po dokončení stavby pomníku pečlivě zlikvidován. Ve vojenských pracovních táborech totiž komunistický režim internoval své politické odpůrce a další nepohodlné osoby a využíval jejich levnou pracovní sílu. A důkazy o práci lidí z PTP na Stalinově pomníku nemusely být žádoucí.
Pozůstatky obranného valu z opevnění Prahy z doby prusko-rakouských válek a napoleonských tažení Evropou.
Po roce 1989, kdy již bylo možné svobodně pátrat po okolnostech jeho vzniku a zániku, byla stavbě obřího díla věnována pozornost jak historiky, tak médii. Z dobových pramenů i svědectví současníků vychází i podrobné líčení stavby v románu Rudolfa Cainera Žulový Stalin a v jím inspirovaném filmu Monstrum v režii Viktora Polesného. Pozornost poutala především tragická postava autora pomníku, sochaře Otokara Švece. Ani poznatky historiků ani jiné zdroje však dosud nezmiňovaly existenci pracovního tábora, který byl nyní objeven. Podle archeologů tu mohlo ve třech dřevěných objektech za velmi primitivních podmínek být ubytováno až 120 osob. V malé laboratoři na místě se teď prvotně zpracovávají nálezy v podobě pozůstatků skla, keramiky, krytin, ale i kabelů apod. Archeologové doufají, že narazí například i na táborovou kuchyni nebo odpad, které bývají nejlepším zdrojem informací. Výzkum na místě má probíhat do konce dubna, pak se bude stavět. Zpracování nalezeného materiálu bude podkladem pro další historická pátrání. Zda šlo skutečně o pracovní tábor PTP, by mohli pomoci dosvědčit ještě i pamětníci, pokud se takoví najdou. Dosud se jedná o hypotézu podle nepřímých důkazů a je prokázána i přítomnost propuštěnců z PTP na stavbě jako civilních zaměstnanců. Přestože byl tábor pečlivě ukrytý v areálu velkého staveniště, byl objeven ve stavební dokumentaci a na leteckých snímcích v letech 1951–53. V době odhalení pomníku (1955) už zde ale nestál. Pokud šlo opravdu o pracovní tábor PTP, pak byl jediným toho druhu v Praze.
Archeologický výzkum
Co jiného stávalo na Letné
Letenská pláň byla svědkem mnoha historických událostí už před staletími, její podoba a poloha ji předurčovaly k tomu, aby se z ní stávalo v případě potřeby vojenské ležení. Úplně nejstarší zmínka o Letné je už z doby krále Přemysla Otakara II., který zde pořádal korunovační hostinu. Po této slavné události zůstal dodnes název nedaleké ulice Korunovační. V době vánoční roku 1261 na Letné stály obrovské dřevěné paláce pro královy hosty, v nichž se hodovalo, tančilo a probíhaly tu i skvostné rytířské turnaje. Později, v době husitské, tu byl vojenský tábor Zikmunda Lucemburského, v dobách třicetileté války zde ležela vojska habsburská, švédská a další. V místě, kde nyní probíhá archeologický výzkum, jsou odkrývány také pozůstatky hradebního valu z opevnění Prahy v dobách prusko-rakouských válek a napoleonských tažení (1742 až 1814).
Vizualizace budoucího jezírka na Letné
Strategický význam území Letné zabránil jeho trvalé zástavbě. Místo toho zde už od 19. století postupně vznikal prostor pro rekreaci Pražanů, za což vděčíme místodržícímu hraběti Chotkovi, který za tím účelem zdejší pozemky vykoupil. A vodní plocha, která se nyní začíná budovat, tu měla být už dávno. Jezírko je zaneseno v projektech na velkou úpravu Letenských sadů z konce 19. století, kterou navrhl bratr známého lékaře, zahradní architekt František Josef Thomayer.
Vizualizace budoucího jezírka na Letné
Výzva pamětníkům let výstavby Stalinova pomníku: Pokud si vzpomenete na jakoukoli souvislost nebo máte doma fotografie či jiné dokumenty, které by pomohly doložit existenci pracovního tábora v místech pod Hanavským pavilonem, můžete kontaktovat Archeologický ústav, Letenská 123/4, Praha 1, tel.: 257 014 300, mail: arupraha@arup.cas.cz
Martina Fialková