září 2021

Praha stokrát jinak

Hana Juskovičová, Za viaduktem (40. léta 20. století)

Hana Juskovičová, Za viaduktem (40. léta 20. století)

Důvodů, proč Praha už po staletí přitahuje malíře a grafiky, fascinované jejím panoramatem, jejími dominantami i mnoha dalšími typickými zákoutími, je celá řada. Není to jenom jedinečná architektura všech staletí a slohů, ale také samotná krajina, ve které naše „matka měst“ vznikla. Kopcovitá, s mnoha skálami, které zkrášlují řeku Vltavu, modelující se svými přítoky tvář středních Čech. Právě a jedině v této krajině mohou skvosty, které nám zde zanechali architekti – často italského původu – vyniknout. A z italštiny pochází také slovo veduta, kterým se označují obrazy městských krajin a scenérií. Výběr takových vedut z Prahy, vzniklých v 19. a 20. století, přináší až do 3. října výstava pod názvem Praha stokrát jinak.

Dá se říci, že někteří čeští krajináři inklinovali také k malbě „krajiny města“. Na uměleckých cestách je lákaly Benátky, Řím, Paříž, ale místo v jejich srdci měla vždy Praha. Na výstavě v suterénním výstavním sále České spořitelny nacházíme v efektním nasvícení řadu zajímavých prací. Jsou tu díla malířů známých jmen – mezi ně patří jistě Prahou uhranutý Jaroslav Šetelík (1881–1955), jeho rozměrné plátno Pohled na Hradčany s malostranskými věžemi a sv. Vítem, vystupujícími z jarního oparu, vévodí sálu. Šetelík je mimochodem i autorem pohledů na čtyřicet holandských měst vzniklých na zakázku holandské vlády. Svou atmosférou a svébytným stylem zaujmou práce Aloise Ježka (1887–1943) Čertovka a Z Nového světa, pozoruhodné barevné perokresby, jichž vytvořil desítky. Dalším, kdo zanechal velký konvolut grafik s pohledy na Prahu, byl Jaromír Stretti – Zamponi (1882–1959), samouk, který si získal velké uznání a stal se i zakládajícím členem Hollaru. Výstava nabízí jeho grafiku Pomník Radeckého, který Zamponi ztvárnil neobvykle, v zimním čase, průhledem malostranským podloubím oživeným tehdejšími krámky. V čase, kdy se jedná o možnosti nové instalace pomníku slavného vojevůdce na Malostranském náměstí, stojí toto dílo za zhlédnutí i zapamatování.

Jaroslav Šetelík, Pohled na Hradčany

Jaroslav Šetelík, Pohled na Hradčany

Z velkých panoramat kromě dalších Šetelíkových prací prezentuje výstava také plátno Jaromíra Šimůnka (1872–1939) Pohled z Letné. Tento žák slavného krajináře Antonína Slavíčka ctí impresionistický styl se zvláštním, těkavým světlem, a uplatňuje jej u mnoha maleb městských krajin, s oblibou z nadhledu. Praha se tu na plátnech noří do zeleně sadů, zahrad a parků, pluje v průzračném světle nebo nahlížíme do jejích ztemnělých uliček. Výstava zdaleka neopakuje jen známá panoramata, ale nahlédneme i na Vyšehrad či do okrajových částí, do Holešovic nebo Vršovic, Podolí.

Karel Gabriel, Vyšehrad

Karel Gabriel, Vyšehrad

Zajímavý je i výběr autorů: Jsou tu vedle jmen známých – otec Antonín i syn Jan Slavíčkové – i plátna malířů, jejichž jména často neslýcháme, i když mnozí byli úspěšnými absolventy pražské akademie či jiných uznávaných výtvarných škol doma i v zahraničí. Vystavena je i malba Melantrichova ulice od českého Němce Leo Horsta, jehož životopisná data jsou neznámá, podobně jako rok úmrtí Bedřicha Horálka nebo jediné zastoupené ženy, malířky Hany Juskovičové, která v roce 1949 emigrovala do Austrálie. Najde se někde další dílo a stopa po této české malířce? Snad v každé domácnosti Čechů, žijících v zahraničí, najdeme na stěně nějaký obraz či grafiku Prahy. I k tomu svými otazníky u popisek výstava vybízí.

Jaroslav Šimůnek, Pohled na Vršovice

Jaroslav Šimůnek, Pohled na Vršovice

Ani nám zde doma pohledy na pražské panorama a další skvosty nikdy neomrzí, přestože je máme denně na očích. Každého ale překvapí při pohledu na obrazy, grafiky či fotografie, staré i jen 70–80 let, jak město od druhé poloviny 20. století rychle mění svoji tvář. Jak stráně, které byly volné a dodávaly městu na periferiích vesnický ráz, jsou dnes do posledního metru zastavěné. Jak břehy řeky jsou plné technických staveb a kamenných regulačních zdí a louku už nikde není vidět. A proto je pohled na obrazy, které zachytily atmosféru doby, ve které vznikly, tak zajímavý.

Galerie České spořitelny v suterénu Paláce České spořitelny, Rytířská 29, otevřeno denně 10–18 hodin, vstup volný.

Výstava trvá do 3. 10.

www.galerieceskesporitelny.cz/praha-stokrat-jinak

Martina Fialková