V půlce prosince projela českými médii informace o tom, že v roce 2040 se zakáže topit zemním plynem.
Tak předně se to dalo čekat. Evropská unie patří ve světě mezi státní uskupení, které se snaží s klimatickou změnou něco opravdu dělat. A zemní plyn je fosilní palivo, které sice není tak „děsné“ jako uhlí, ale pořád je to fosilní palivo.
A dá se čekat, že některá opatření nebudou příjemná. Je ale pořád lepší nepříjemnost, než rozvrat klimatického systému. To je bez debat.
Dobře, ale jak k tomu přijdu konkrétně já? Mám doma kotel na zemní plyn. Co mám jako dělat? Teď hned asi nic. Do roku 2040 je ještě docela daleko pro mě jako občana.
Stát by samozřejmě měl hned zítra začít analyzovat, kudy vede cesta, a vytvořit podmínky pro trh, aby se to celé infrastrukturně zvládlo a nebylo z toho mrzení. Rozhodně by se to nemělo nechat na rok 2039, jak bývá takovým českým zvykem. Něco by měly dělat i obce a města.
Praha je v tomhle směru trochu Hujer. Má svou klimatickou strategii a štěstíčku jde naproti i tím, že založila Pražské společenství obnovitelné energie.
To v kostce slouží tomu, aby lidem pomohlo zřídit fotovoltaickou elektrárnu na střeše rodinného či bytového domu. Pomáhá i městským institucím s tímtéž. Případně má umožnit lidem rozvoj fotovoltaiky v Praze a investičně podpořit, případně umožnit lidem využívat energii z fotovoltaiky, i když u nich na střeše panely umístit nelze.
Jestli vás to zajímá, dejte si do prohlížeče www.pripojdum.cz a uvidíte.
Martin Mach Ondřej