Gobelín Nahý v trní I. podle předlohy Mikuláše Medka (zdroj cs.wikipedia.org)
V Císařské konírně Pražského hradu je až do 23. dubna k vidění výstava, která přibližuje současnou tvorbu známé Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí. Manufaktura se 125letou tradicí výroby ručně tkaných tapiserií sem byla přenesena z nedaleké Zašové, kde vznikla už v roce 1898. Mezi díla valašské gobelínky patří i opona Nové scény Národního divadla v Praze. Pražská výstava na Hradě představuje díla Josefa Čapka, Mikuláše Medka, Jiřího Sopka, Karla Malicha a Petra Nikla převedená do podoby gobelínu, vždy současně s originální předlohou.
Autorem všech vystavených prací je výtvarník Jan Timotej Strýček, v současné době ředitel Moravské gobelínové manufaktury. Vystavuje zde i několik svých autorských prací. U těch, které vznikly převodem již existujícího uměleckého díla do podoby tapiserie, na výstavě najdeme vždy jeho krátký komentář. K výběru předloh říká: „Ne každé vynikající umělecké dílo je smysluplné tvořivě znovuzrodit tkaním. Gobelín vzniká zcela odlišně, než obraz.“
Gobelín U stolu podle předlohy Jiřího Sopka (zdroj cs.wikipedia.org)
Vybraná díla, jejichž originály a nové, gobelínové verze jsou zde vystaveny vedle sebe, mají jeden společný rys – naléhavost umělecké výpovědi. Snad nejsilněji působí práce podle známého obrazu Mikuláše Medka Nahý v trní, která patří mezi nejvýznamnější realizace v gobelínu posledních let. Gobelín vznikl dokonce ve dvou barevných verzích. K jeho ztvárnění autor říká: „Detailní analýza malířského rukopisu předlohy při rozkreslování pauzy (dílenské předlohy pro gobelín) je pro mne silným sdělením. Mám tak trochu možnost číst vnitřní hlas umělce.“ Podobně působivé jsou i další práce podle Medkových obrazů, a možná právě u Medka nejvíc vynikne svébytnost gobelínové podoby jeho děl.
Dalším apelem na současnost, na sílu a potřebu humanismu, je unikátní cyklus gobelínů podle jedenácti linořezů Josefa Čapka. Umělce, který celé své dílo zasvětil lásce k člověku. I v novodobé verzi, v podobě ručně tkané, Čapkova schopnost vcítit se do člověčí bídy, znovu a jinak vyniká. Soubor linořezů nevelkého formátu ve ztvárnění Jana T. Strýčka ještě získal převedením do většího formátu a zakomponováním do jakési gobelínové „pasparty“. Čapkova vnučka Kateřina Dostálová výsledek komentuje slovy: „Žasnu nad tím, jak se do Čapkova díla dokáže někdo tak vcítit. Je to převedeno i s myšlenkou.“
Gobelín Zrození kočičky podle předlohy Petra Nikla (zdroj cs.wikipedia.org)
Idea spojení dokonalého řemesla a výsostných uměleckých děl vznikla již v roce 2008 při výstavě manufaktury v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Kateřina Dostálová tehdy v muzeu pracovala. Později když byla požádána o spolupráci při transpozici Čapkova obrazu z cyklu Touha, vyšla gobelínce vstříc a umožnila setkání i v pražské vile bratří Čapků k jednání o spolupráci. Znovuzrození děl svého děda v nové podobě byla ve valašské gobelínce osobně přítomna.
Srovnání původní předlohy – olejomalby, linořezu či grafiky a nově vytvořeného díla – gobelínu, přináší zajímavý poznatek o svébytnosti a nové hodnotě, kterou dílu textilní materiál a jeho zpracování dodává. Jan T. Strýček se zmiňuje o instinktu a zkušenosti, které mu umožňují při pohledu na ten který obraz na první pohled posoudit, zda je pro převod do podoby gobelínu vhodný a proč.
Každý návštěvník této ojedinělé výstavy si může najít jiné „své“ dílo, které k němu nejvíc promlouvá. Mohou to být Sopkův obrácený stůl či podivuhodný pohled na „Narození kočičky“ Petra Nikla. Jisté však je, že práce vycházející z rukou Jana Timoteje Strýčka jsou obdivuhodné, nejen řemeslným umem, ale ponorem do díla samého a intuicí, která dokáže umění gobelínu po letech menšího zájmu opět dostat na výsluní a do nejvýznamnějších výstavních síní.
Poznámka na závěr: Vedle gobelínu známe i pojem tapiserie. Jaký je mezi nimi rozdíl? Tapiserie je jakékoliv dílo z textilu, tedy i textilní koláž, které může mít plastické prvky. Gobelín je hladký, přepisuje malbu. Název vznikl podle královských pařížských manufaktur Les Gobelins, kde taková díla vznikala už od roku 1664 pod patronací krále Ludvíka XIV. Každý gobelín je tedy tapiserie, ale každá tapiserie není gobelín. Více uměleckých tapiserií vzniklých dle návrhu současných výtvarníků najdete i na webových stránkách Moravské gobelínové manufaktury.
Znovuzrození gobelínu: Císařská konírna na Pražském hradě denně do 24. dubna 2023 od 10 do 18 hodin.
www.hrad.cz
Martina Fialková