foto Tomáš Rubín
Možná jich také máte celou řádku v knihovně. Knížek, jejichž autorem a zároveň i ilustrátorem je Ondřej Sekora, a kde hlavními hrdiny jsou Ferda Mravenec, Brouk Pytlík, Čmelák Aninka nebo Kuře Napipi. Jejich příběhy stále dokážou oslovit děti, ale i dospělé svým dobrosrdečným humorem, nenásilným a jednoduchým poučením o přírodě, ale hlavně nápaditou kresbou s nezaměnitelným autorským stylem. První ze všech hrdinů, šikovný mravenec Ferda s puntíkatým šátkem, slaví v tomto roce 90 let od svého „narození“. Prostory Villy Pellé při této příležitosti zaplnila rozsáhlá výstava známé i neznámé tvorby Ferdova duchovního otce.
Ferda Mravenec (zdroj Kunsthalle Praha)
Ondřej Sekora (1899–1967) patří mezi osobnosti české kultury 20. století. Rozsah jeho aktivit působí impozantně. Začínal jako žurnalista v Lidových novinách, nejprve v brněnské, později pracoval v jejich pražské redakci. Již od začátků v Brně se věnoval karikatuře a obrázkovým seriálům – nejprve na téma sportu, protože psal i sportovní reportáže a mimo jiné byl propagátorem, trenérem i rozhodčím ragby v Československu. Ale už v roce 1922 se po stránkách Lidových novin poprvé rozběhl také pes Voříšek, první z jeho zvířecích hrdinů, a v roce 1933 mravenec, který brzy dostal puntíkatý šátek a jméno Ferda. Mezitím stihl Sekora jako sportovní redaktor Lidových novin dvakrát navštívit Paříž, dopisovat z tamní letní i zimní olympiády, kreslit i pro francouzské noviny, ale také navštěvovat výtvarné kurzy na Montparnassu. Okouzlení francouzským malířstvím se projevuje i v jeho soukromé tvorbě, kterou však nikdy nevystavoval. I v Praze pak navštěvoval kurzy pro kreslení a malbu na UMPRUM. Na současné výstavě tak můžeme vidět zcela poprvé několik jeho aktů nebo oleje inspirované francouzským malířem Rousseauem.
Sekorova ilustrace ke knize Václava Čtvrtka Lev utekl (zdroj Moravské zemské muzeum)
Výstava ve Ville Pellé postihuje všechny hlavní směry působení Ondřeje Sekory. V prostorách přízemí se podíváme rovnou mezi jeho nejznámější hrdiny, do trávy kolem velkého mraveniště, ale i přímo do něj. Průřez mravenčím světem, tolik podobným tomu lidskému, je ztvárněný na jedné ze stěn a tvoří část prostoru pro dětské aktivity, na které jsou zde také vybaveni. Další stěny nesou vybrané ilustrace s postavami Ferdy a jeho přátel ze světa hmyzí říše. Jsou tu ale také jejich reálné předobrazy v podobě Sekorovy sbírky brouků, klasicky na špendlících a ve sběratelské krabici. Znalost přírody Sekora dokázal uplatnit ve svých kreslených příbězích tak dobře, že do pestrého světa hmyzu i další drobné čeládky z palouku uvedl několik generací. Mnozí právě díky němu víme, jak se chová podivný mravkolev, proč si mravenci chovají své „krávy“ čili mšice nebo kdo/co je to chrostík.
Sekorova ilustrace ke knize Pohádka o stromech a větru (zdroj Moravském zemském muzeu)
Sekorův pastel volná tvorba Tygr&Had (zdroj Moravské zemské muzeum, foto Jan Cága)
Připomeňme, že v roce 1941 dostal Sekora výpověď z Lidových novin kvůli židovskému původu své druhé ženy Ludmily Roubíčkové a sám byl na konci války internován v pracovním táboře. Po válce se Ferdovy příběhy – už v barvě – přestěhovaly do dětských časopisů Mateřídouška a poté Ohníček. Univerzalita Ferdovi umožňovala „jít s dobou“ a tak zatímco zpočátku vystupoval spíše jako individualista, v pozdějších příbězích z mraveniště se mohl zapojit do budovatelského úsilí. To ale nic nezměnilo na jeho popularitě.
V prvním patře výstava přináší dvě témata: Sekorovu ilustraci pro jiné autory – s jeho obrázky vyšla například i známá Pučálkovic Amina Jindřicha Plachty – i ukázky řady jeho vlastních autorských titulů. Vedlejší sál pak dokumentuje novinářskou a časopiseckou tvorbu Ondřeje Sekory. Z Lidových novin po válce přešel do odborářského vydavatelství Práce, publikoval i v Dikobrazu a pro děti v Mateřídoušce. V letech 1949–1953 vedl Nakladatelství dětské knihy (pozdější Albatros), pak přešel do svobodného povolání. Stále však spolupracoval s různými redakcemi.
Kuře Napipi
Poslední patro výstavních prostor je věnováno loutkám, loutkovému filmu, rozhlasu i divadlu. Obrovská popularita Ferdu totiž dovedla i na jeviště Divadla na Vinohradech (1940) či brněnského Zemského divadla. V letech 1941–1942 byl ve filmových ateliérech ve Zlíně v režii Hermíny Týrlové natočen první filmový Ferda Mravenec, další seriál o něm pak Česká televize vysílala v roce 1960. To ale stále není vše, protože Ondřej Sekora byl všestrannou osobností a jeho talent a píle mu umožnily vytvořit rozsáhlé dílo a zasáhnout nejširší publikum. Aktuální výstava je tak lákavým cílem pro všechny generace. Pro ty nejmladší jsou připraveny i tvůrčí dílny.
Villa Pellé do 14. května.
Komentované prohlídky s kurátorem 18. 4. a 4. 5. od 18.00.
Martina Fialková