duben 2023

Sto let zpátky

Občas mě napadá, jaké by to bylo ocitnout se v časové smyčce a vracet se o století zpět. Co by nás čekalo v dubnu v trojkovém roce v minulosti? Jsou to zajímavé a různorodé události, pestré jako apríl sám.

Třeba moje oblíbená panovnice Eliška Rejcka zakládala klášter pomocí jakési tehdejší loterie. Nechala vypustit balónky po větru a na místě jejich dopadu chtěla klášter zřídit. A tak skutečně vznikl kostel svatého Vavřince i starobrněnský klášter. To bylo léta páně 1223.

O sto let později zuřily husitské války a v šestnáctém století se počínaje tímto rokem začalo právě v dubnu rozvíjet slavné jihočeské rybníkářství.

Za další stovku let píše Komenský Labyrint světa a ráj srdce a ve dvacátém třetím roce osmnáctého století již je poprvé osvětlená Praha veřejným světlem. Císař Karel VI. obdržel tehdy kdesi v polích u Hlavence od hraběte Šporka řád svatého Huberta, aby ho utěšil v jeho zklamání, že nedostal Řád zlatého rouna. Dnes to vědí jen profesionální historici a ti, co bydlí nedaleko neobvyklé skulptury umístěné uprostřed polí.

O dalších sto let později, v roce 1823, prožívá starý Goethe milostný románek se svou mladinkou Ulrikou.

Na počátku dvacátého století pak probíhá velký baby boom, zrovna ve třiadvacátém se rodí velké množství později slavných lidí, přičemž kupříkladu Emil Boček, který stále žije. K jeho vrstevníkům se řadí Helena Zmatlíková, Ladislav Fuks či Jiřina Petrovická.

Letošní třiadvacítka přinesla změnu prezidenta, nástup umělé inteligence a zlatou medaili v snowboardcrossingu.

Zda budou slavní letošní novorozenci se zrekapituluje o další stovku let později, pro začátek ale stačí, když prožijí šťastný a spokojený život.

V roce 2123 se třeba také někdo bude ohlížet za letoškem jako za dávnou historií. Už bude dvaadvacáté století v plném proudu.

My se zatím adaptujeme na to jednadvacáté, přičemž něco pořád docela skřípe. Pořád kupříkladu existuje válka. Nefunguje náboženská ani politická tolerance.

Haprují mezilidské vztahy. I ty mezigenerační. A asi nechceme, aby se v budoucnu o naší době psalo, že začala válku generací.

Lepší je nějaký pozitivní mezník. Kupříkladu zlepšení vztahu k životnímu prostředí. Duben nabízí Den země, tak můžeme očistě (nejen nejbližšího okolí) zasvětit celý měsíc. Jako takový pomyslný start událostí, kterými se zapíšeme do staletých cyklů.

Jako že v dubnu v roce 2023 započal restart přirozeného způsobu života.

JN