Kafkův dům opět přivádí k životu Galerie digitálního umění Pixelbase. Nově otevřená galerie své působení odstartovala uvedením výstavy Czech Odyssey. Zakladatelé Pixelbase Matěj Zimák a Patrik Gudev si dali za cíl vybudovat místo, které v Praze doposud neexistovalo.
Galerijní projekt v centru hlavního města míní rozšířit obzory obdivovatelům lokálního umění o současný trend digitálního umění a NFT. Pro realizaci tohoto cíle byl bezpochyby účelně vybrán Kafkův dům, místo, kde již v minulém století vznikala kultura českého národa.
Kurátorce výstavy Janě Kubátové se naskytla příležitost pracovat s uměním současnosti v prostorách minulosti. Suterén, ve kterém galerie sídlí, je kombinací původních odhalených kamenných základů budovy, bílých stěn a neonově žlutých světelných tyčí. K životu v prostorách plných kontrastů uvádí digitální podívanou.
Galerie digitálního umění Pixelbase
Výstava Czech Odyssey nabízí Pražanům podnětné setkání s odlišnými narativy a přístupy k audiovizuální digitální tvorbě v podání šesti umělců. Filip Hodas hledá podstatu lidské existence. K této otázce vyzývá diváka prostřednictvím pohledu na opuštěné imaginativní industriální krajiny. Ondřej Zunka vytváří nápadně přesvědčivá okna do různých sfér. Návštěvníka láká do éterické říše zpochybňující hranice mezi organickým a digitálním světem. Dalším světem, který divák navštíví je meditativní animace Jana Sládečka Intergalactic Breathing Mushroom. Vratislav Pecka se svým uměleckým projektem Posterlad reformuje vnímání plakátu jakožto reklamního média. Využívá platformy pro předání svých výtvarných myšlenek v podobě jednoduchých tvarů a živých barev. Jakub Špaček zaujme záplavou barev, vzorů a struktur. Vizuální podívanou doplňuje režisér a digitální umělec Ati Sphere dílem, které kombinuje obrazový a kinetický zážitek.
Zakladatelé projektu Pixelbase mají jasno. Chtějí se stát nejen globální digitální galerií, ale také inovativním technologickým centrem a kreativním hubem. Doplňují, že galerijní projekt je do určité míry experimentem. Opětovně otevírají otázky hranice umění za pomoci kontrastu historie a digitálního věku.
Barbora Růžičková